Druhé zastavení
Mlazice a Pšovka v čase Viktora Dyka
Hlavní prací v Mlazicích a na Chloumku bylo zemědělství a obdělávání vinic. V polích byly vysázené aleje slivoní a na vinicích meruňky. Pěstoval se tu angrešt a rybíz. Většími podniky v Mlazicích bylo Svobodovo vinařství a Vyskočilovo zahradnictví.
K nejrozšířenějším řemeslům v Mělníku a blízkém okolí patřilo v minulosti košíkářství.
Z proutí se vyráběly košíky, koše (na brambory, zeleninu, prádlo, trávu i k balónovému létání), nůše, ale také nábytek, korby kočárků (kol. r. 1860 pan J. Klos, J. Čížek a Svoboda), korby lehkých selských vozů a proutěná sedadla prvních letadel. Od roku 1926 se začaly vyrábět v Mlazicích dětské kočárky (pod značkou Liberta) už průmyslově.
Košíkáři se sdružovali ve Společenstvu košíkářů Mlazicko-Šopeckých. Kolem potoka Pšovky byly prutníky, kde se pěstovaly vrbové pruty. Ve druhé polovině 19. století fungovalo na Pšovce dvacet košíkářských dílen. V Nůšařské ulici na Pšovce byly kdysi lobkowiczkou vrchností usazeni košíkáři. Roku 1897 byla v Mělníku založena státní mistrovská košíkářská škola.
Z proutí se vyráběly košíky, koše (na brambory, zeleninu, prádlo, trávu i k balónovému létání), nůše, ale také nábytek, korby kočárků (kol. r. 1860 pan J. Klos, J. Čížek a Svoboda), korby lehkých selských vozů a proutěná sedadla prvních letadel. Od roku 1926 se začaly vyrábět v Mlazicích dětské kočárky (pod značkou Liberta) už průmyslově.
Část lidí pracovala také v opukových lomech. Řada lomů byla pod Chloumkem. Nejkvalitnější kámen poskytovaly lomy ve Vehlovicích. Z vehlovické opuky byla vybudována zeď železnice mezi Mlazicemi a Liběchovem. Ohromné množství opukového kamene bylo spotřebováno na ohrazení mělnických vinic od Mělníka po Vehlovice.
Na Chloumku byl pod kostelíčkem sv. Jana Nepomuckého lámán čedičový kámen na opravy cest. V polovině 19. stol. byl tento lom uzavřen.
Výroba pálených cihel je na Mělníku doložena od 16. století. V Mlazicích byly dvě cihelny. Jedna cihelna byla v areálu bývalých loděnic, druhá byla u železniční zastávky vpravo pod silnicí.
Úspěšná byla také výroba cementového zboží firmy Sajler a Rylich.
Velkým kulturním počinem bylo pro Mlazické otevření školní budovy postavené v roce 1902. Do té doby navštěvovaly mlazické děti pětitřídní školu na Pšovce.
PAPRSEK SLUNCE
Paprsek slunce hrál si se mnou shora,
Řídký to host.
Pod kaštany jdu šopeckého dvora
v minulost.
Kdo v minulosti jde, není nikdy chudý.
Vše možno snít.
Pod kaštany jsou velké, prázdné sudy,
v nichž lze se skrýt.
Zřím čílko dětské, jarem nadechnuté
jak luční květ.
A kamarády pozapomenuté
po třicet let.
…
JSOU STROMY, NA NICHŽ VISÍ OD BŘEZNA
Cos ve tvém nitru po všem zůstane
dny nesmyto a nepřístupno času,
úryvek písně dávno zpívané,
snad hlavy sklon a snad jen přízvuk hlasu.
Nadarmo doba spouští záclonu
a to, co bylo, měkce zahaluje.
Mrtvý, jenž pohřben dle všech zákonů,
nežije snad, však jistě existuje.
Po letech ještě sluch tvůj dobře zná
důvěrný přízvuk do nevšedních už kroků.
--Jsou stromy, na nichž visí do března
neživé listí z minulého roku.