První zastavení

Viktor Dyk

básník, prozaik, vlastenec, politik, dramatik a publicista

 

31.12. 1877 Pšovka – 14. 5. 1931 Lopud, Jugoslávie

Narodil se v rodině hospodářského správce v Pšovce u Mělníka, kde žil do svých 11 let.

Dyk byl plachý samotář, básník romanticky putující za ideály, nezištný maximalista sympatizující s donem Quijotem.

V mládí jeden z představitelů tzv. generace anarchistických buřičů, který se přiklonil k tehdejší moderně. Později byla jeho tvorba spíše nacionalisticky orientovaná. Až do konce života zůstal osamoceným obtížně zařaditelným revolučním romantikem.

 

Dílo Viktora Dyka

Dílo Viktora Dyka je úzce spjato s jeho osobním životem. Typický Dykův hrdina je osamělý poutník, který hledá únik, smysl a vysvobození v dobrodružném činu. Také Dyk byl často veden „kichotskou“ snahou dosáhnout nemožného. Nikdy se nevzdal, i když často prožíval pocity marnosti a deziluze. Chtěl lepší svět, kde by morálka, čest a vlastenectví nebyly jen prázdnými pojmy, byl rytířsky čestný i v politice.

Mnohá z děl Viktora Dyka jsou dodnes aktuální.

 

Zápas Jiřího Macků

Selská balada o venkovském furiantovi, kterému se dobře daří a žije spokojený život. Po smrti ženy se znovu ožení s mladou dívkou a propadá pochybám a žárlivosti. Když pochopí, že zákonným dovršením života je smrt, požije jed a umírá.

 

  • Básnická skladba baladického charakteru: Zápas Jiřího Macků (úryvek):

„Opouštím svou chmurnou věznici.

Na Sirotčí zabočil jsem maně.

Procházím se zvolna vinicí,

procházím se po sluneční straně.

 

Krásný pohled je tu na svahu

na to vše, co prostírá se dole.

Kterak nemít radost, odvahu,

patří-li nám dům, dvůr, louky, pole?“

 

(Právě z průsečíku ulic Pod Sirotčí a Na Ráji vychází Dykova cesta).

 

  • Krysař (1915)

Krátká novela, v níž světem protřelý tulák Krysař přichází do městečka Hameln, aby na přání radních vyhubil krysy. Nečekaně se zamiluje do dívky Agnes, ale situace se komplikuje. Ve městě hlupáků, ničemů a sobců se Krysař cítí jako v pasti. Po smrti Agnes odvádí Krysař, pomocí své píšťaly, obyvatele městečka na okraj propasti hory Koppel.

 

  • Zmoudření dona Quijota (1913)

Dramaticko-filosofická báseň inspirovaná dílem Miguela de Cervantese y Saavedra Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha.

Don Quijot je věčný snílek, který nehledí na realitu, neúnavně usiluje o nemožné, proto často zažívá zklamání a smutek. Je to životní hledač pravdy, bojovník za ni, dobrodruh a idealista. Quijot prozří ze světa iluzí, ale své sny úplně neopouští, možná není vždy rozumný, zato je vždy pravdivý.

 

  • ONDŘEJ A DRAK

Satirická veselohra o Ondřejovi, který jde zabít draka, a nakonec sklidí posměch od celé vsi i své milé Madlenky. Pohádkově podaný příběh se odehrává v nejmenované vesnici, ale my víme, že jde o vísku pod Chloumkem. V této pětiaktovce Dyk poukazuje na lidskou zbabělost, faleš a kritizuje maloměšťáctví, které chce být klamáno. V závěru Ondřej pochybuje o hodnotě pravdy a paradoxně se mu stýská po drakovi, který neexistoval.

 

O Mělníku:

„Prvé sny inspiroval mělnický kraj. Prvé touhy vznikaly na jeho půdě. První smutky ucítil jsem tam. Jak chcete, aby v mé literární práci nežilo to, co žije ve vzpomínkách?“

(Viktor Dyk, In: Národní listy 5.IX. 1925)