Listy

Cesta Viktora Dyka

Cesta Viktora Dyka

„Lidé jsou tvorové místních náklonností.“

Roger Scruton

 

V roce 2020 jsme zprůchodnili poetickou úvozovou cestu vedoucí z Mlazic na Ráj, kterou jsme se rozhodli věnovat památce básníka, prozaika, dramatika a publicisty Viktora Dyka, od jehož úmrtí uplyne letos v květnu 90 let.

Viktor Dyk se narodil v Pšovce u Mělníka, kde prožil i své dětství. Na rodný kraj a léta strávená na Mělnicku často vzpomíná ve své tvorbě: „Prvé sny inspiroval mělnický kraj. Prvé touhy vznikaly na jeho půdě. První smutky ucítil jsem tam. Jak chcete, aby v mé literární práci nežilo to, co žije ve vzpomínkách.“ (In: Národní listy 5.IX. 1925)

 

Prostřednictvím tří zastavení chceme výletníkům přiblížit nejen Dykův život a tvorbu, ale také Pšovku a Mlazice v době přelomu 19. a 20. století. Prakticky to znamená, že každé z těchto tří zastavení bude mít svou informační tabuli, lavičku a chybět nebude ani odpadkový koš.

Cestu Viktora Dyka jsme dovedli do blízkosti hřbitova Na Ráji, kde bude v letošním roce vznikat Zahrada ticha – místo ztišení – pro pozůstalé návštěvníky loučky rozptylu u mlazického krematoria. Zahrada bude neoplocená a kdykoliv volně přístupná veřejnosti. V budoucnu plánuje město Mělník propojit tuto cestu s nově vysázenou ovocnou alejí až k naučné stezce v Chloumeckém lese.

 

Práci na zprůchodnění cesty jsme se rozhodli realizovat „spolkově“. V různých pracovních etapách rekonstrukce původní cesty, jsme do přímé práce zapojili místní obyvatele. Plánovanou spolupráci se školami jsme z důvodu covid-19 museli vynechat.

 

Tímto článkem bychom rádi poděkovali všem, kteří nám s prací pomohli. Děkujeme M. Hnilicovi – Rybářství Liběchov za zapůjčení techniky, B. Dvořákovi, Luďku Vondrákovi s dětmi, Davidu Třešňákovi a jeho dětem, sourozencům Muškovým a Kamilu Vorlovi ml.

Máme radost, že tuto cestu využíváte, zajímáte se o ni a děkujeme vám i za povzbuzující slova v průběhu našich pracovních víkendů.

 

Viktor Dyk: „Našli jsme stopy kroků těch, kteří šli před námi, ti po nás najdou stopy kroků našich. Jejich zrakům otevře se širý kraj, neohraničený zdánlivě a nekonečný, v němž možno se rozběhnout do všech stran světa, a v letní podvečer pocítí to, co přešlí cítili: život, krásný, krásně krutý život!