Druhé zastavení

Mlazice a Pšovka v čase Viktora Dyka

Hlavní prací v Mlazicích a na Chloumku bylo zemědělství a obdělávání vinic. V polích byly vysázené aleje slivoní a na vinicích meruňky. Pěstoval se tu angrešt a rybíz. Většími podniky v Mlazicích bylo Svobodovo vinařství a Vyskočilovo zahradnictví.

K nejrozšířenějším řemeslům v Mělníku a blízkém okolí patřilo v minulosti košíkářství.

Z proutí se vyráběly košíky, koše (na brambory, zeleninu, prádlo, trávu i k balónovému létání), nůše, ale také nábytek, korby kočárků (kol. r. 1860 pan J. Klos, J. Čížek a Svoboda), korby lehkých selských vozů a proutěná sedadla prvních letadel. Od roku 1926 se začaly vyrábět v Mlazicích dětské kočárky (pod značkou Liberta) už průmyslově.

Košíkáři se sdružovali ve Společenstvu košíkářů Mlazicko-Šopeckých. Kolem potoka Pšovky byly prutníky, kde se pěstovaly vrbové pruty. Ve druhé polovině 19. století fungovalo na Pšovce dvacet košíkářských dílen. V Nůšařské ulici na Pšovce byly kdysi lobkowiczkou vrchností usazeni košíkáři. Roku 1897 byla v Mělníku založena státní mistrovská košíkářská škola.

Z proutí se vyráběly košíky, koše (na brambory, zeleninu, prádlo, trávu i k balónovému létání), nůše, ale také nábytek, korby kočárků (kol. r. 1860 pan J. Klos, J. Čížek a Svoboda), korby lehkých selských vozů a proutěná sedadla prvních letadel. Od roku 1926 se začaly vyrábět v Mlazicích dětské kočárky (pod značkou Liberta) už průmyslově.

 

Část lidí pracovala také v opukových lomech. Řada lomů byla pod Chloumkem. Nejkvalitnější kámen poskytovaly lomy ve Vehlovicích. Z vehlovické opuky byla vybudována zeď železnice mezi Mlazicemi a Liběchovem. Ohromné množství opukového kamene bylo spotřebováno na ohrazení mělnických vinic od Mělníka po Vehlovice.

Na Chloumku byl pod kostelíčkem sv. Jana Nepomuckého lámán čedičový kámen na opravy cest. V polovině 19. stol. byl tento lom uzavřen.

 

Výroba pálených cihel je na Mělníku doložena od 16. století. V Mlazicích byly dvě cihelny. Jedna cihelna byla v areálu bývalých loděnic, druhá byla u železniční zastávky vpravo pod silnicí.

Úspěšná byla také výroba cementového zboží firmy Sajler a Rylich.

 

Velkým kulturním počinem bylo pro Mlazické otevření školní budovy postavené v roce 1902. Do té doby navštěvovaly mlazické děti pětitřídní školu na Pšovce.

 

PAPRSEK SLUNCE

Paprsek slunce hrál si se mnou shora,

Řídký to host.

Pod kaštany jdu šopeckého dvora

v minulost.

 

Kdo v minulosti jde, není nikdy chudý.

Vše možno snít.

Pod kaštany jsou velké, prázdné sudy,

v nichž lze se skrýt.

 

Zřím čílko dětské, jarem nadechnuté

jak luční květ.

A kamarády pozapomenuté

po třicet let.

 

JSOU STROMY, NA NICHŽ VISÍ OD BŘEZNA

Cos ve tvém nitru po všem zůstane

dny nesmyto a nepřístupno času,

úryvek písně dávno zpívané,

snad hlavy sklon a snad jen přízvuk hlasu.

 

Nadarmo doba spouští záclonu

a to, co bylo, měkce zahaluje.

Mrtvý, jenž pohřben dle všech zákonů,

nežije snad, však jistě existuje.

 

Po letech ještě sluch tvůj dobře zná

důvěrný přízvuk do nevšedních už kroků.

--Jsou stromy, na nichž visí do března

neživé listí z minulého roku.