JILM (Ulmus)
zastarale břest, je rod opadavých anebo částečně opadavých listnatých stromů nebo keřů z čeledi jilmovité. Zahrnuje asi 35 druhů rostoucích v severním mírném pásmu, Asii a Střední Americe. Jilmy se podle všeho mohou dožívat až 400 let.
Ve staročeštině se pro jilm někdy také užívalo slovo vaz (vaz, šlacha, jilm),[8] někdy také jen pro jilm vaz, dnes už pouze pro něj.
Jilmy se zřejmě vyvinuly už v období miocénu, tedy asi před 40 miliony let. Původně pochází ze střední Asie, ovšem nyní jej můžeme najít po celé severní polokouli až po rovníkovou Indonésii.
V Evropě se jilmy rozšířily již v třetihorách. Zalednění přežily v několika útočištích na jihu a jihovýchodě Evropy. Na dnešním českém území se objevily asi před 12 000 lety (v nejjižnější části Třeboňské pánve a na jižní Moravě) a před 10 000 lety se již začínají jako první dřevina smíšených teplomilných listnatých lesů velmi rychle šířit po celé Evropě, a to přibližnou rychlostí 1 kilometru za rok.
Plody jilmu jsou okrouhlé křídlaté nažky. Roznášeny jsou větrem.
